Povím vám krásně rozvětvený příběh o tom, jak se sny mění v přítomnost. O tom, jak z jedné do placu hozené myšlenky vzniká budoucnost. O tom, jak lze přínosně vzpomínat na minulost. No prostě o pivu.
Znáte Richardovu studánku, kde nejhlubší je les? Kde roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes? Tam začíná ulice, jež moje jméno nese. Na konci té silnice se piják žízní třese. Vyrostl tam pivovar, šlechtí denně pivo.
Příběh plný příběhů
Pivovar založil 7. července 2004 v brněnském Žebětíně pivovarník Kobzík, a to nedaleko místa, kde bratr Mrštík situoval svou Pohádku máje. Příběh o Richardovi a jeho vyvolené Helence. Ona to tak úplně pohádka není. Spíše jsem mu jednou v hospodě vyprávěl své zážitky, on si to špatně pamatoval a nějak to sepsal. A populární knížka drásající srdce rakousko-uherských děveček byla hned na světě. Nicméně příběh je to natolik srdceryvný, že se světák a bohém Richard stal tváří pivovaru.
Z jednoho pivovaru byly naráz dva. A to, když se soused Pyšík k myšlence přidal a ve svém penzionu, na naše poměry v hlubokých vysočinských lesech, založil druhý pivovar Richard. A náhoda chtěla, že jej založil v penzionu, kde přespával lamač dívčích vášní Oldřich Nový. Filmový partner Nataši Gollové, která samozřejmě ve zfilmované Pohádce máje ztvárnila moji jedinou vysněnou knižní lásku Helenku. A aby toho málo nebylo, tak v brněnském domě na ulici Údolní, kde se Nataša narodila, má Pivovar Richard svou další hospodu. Náhoda? Nemyslím si.
Pivo mnoha tváří
Ale nyní to podstatné. Odměna po celodenní dřině. Po únavném a náročném přemýšlení. Pivo. Tak to jde borcům skvěle. Vaří zhruba deset chuťově rozličných druhů. To jsou prostě zážitky, momenty čiré spokojenosti a rozzářeného štěstí.
Základem je Richard Světák, ten je takový v mé nejčastější podobě. Pravý, nefalšovaný, domácí, a to i přes všechny ty všudybylské zkušenosti. Klasický světlý ležák, nádherně uzrálý s jadrnými tóny chmelu a sladu. Dalším oblíbeným druhem je Včelař. Silné medové pivo s úžasnou medonosnou vlastností, která rozbzučí i ty nejprkenější chuťové buňky. Následuje Richard Zahořklý. Nahořklá jedenáctka připomínající všechny trpkosti života. Ale protože život je svou podstatou o rozmnožování, přišel na řadu i Richard Proutník. Inspirován rozvrkočenými vilnými slečnami polehávajícími ve višňových sadech. Ležák s vábivě třešňovou vůní. Pro pijáky se svědomím černým jako je to moje, borci uvařili i Ponocného. Černé pivo s hutnou pěnou barvy karamelek, která jako lucerna spolehlivě pomůže rozjasnit cestu domů od pípy. Sympatizanty obilných klasů potom rozhodně nadchne Darmochleb. Unaveně zakalený vlavě pšeničný ležák.
No a protože pivovar nedělá rozdíly mezi povaleči ani zazobanci, objevil se v nabídce i luxusně jantarový ležák Šlechtic. Pro skutečné pány svého života. A jako zhmotnělá vzpomínka na boxovací období, když jsem seřezal jak žito i Frištenského, který hákoval v řeznictví v Brně, vznikl Richard Mlátička. Silné pivo ze žitného sladu. A blížíme se ke konci. Poslední dvě piva jsou taková sezónnější. Svrchně kvašená desítka nasála atmosféru rozvolněných plážových momentů z brněnské přehrady. Jmenuje se Veslař a dokáže zkušeně rozbrázdit ty letní teplotní galeje. V zimě ho střídá Vídeňák. Raz dva tři, dva dva tři. Melodicky uvařený speciál ze sladu dovezeného z města na krásném modrém Dunaji.
Kompletní nabídka, ve které si každý amatérský i zkušený pijan najde pivo přesně dle svého charakteru. Chuťová záležitost vycházející z tradičních českých řemeslných piv, okořeněná smyslností starých příběhů a radostí brněnského života.
Takže do dna, přátelé! Jelikož poté teprve začíná život!
Váš Richard
Pro časopis Pivo, Bier & Ale
Autor: Josef Káles
